Vzhledem k tomu, že se jedná o státní svátek, očekávám, že Televizní noviny jako každoročně uspořádají anketu mezi prostým lidem s očekáváním více než padesátiprocentní nevědomosti, jaký svátek se dnes vlastně oslavuje.
A víte, abych pravdu řekl, už mě to přestává překvapovat. Je jistě smutné, že spousta Čechů netuší, co se vlastně 28. října událo, ale vzhledem k tomu, jak to u nás vypadá, se není čemu divit. Je vlastně co oslavovat? Za několik let uplyne přesně století od doby, kdy se poprvé tak nějak zformovala naše země, kterou kdyby ale dnes Masaryk spatřil, nestačil by se nejspíš divit.
Nechci promlouvat Čecháčkům do duše, sám se v naší historii občas neorientuji, mám spíš v úmyslu pozastavit se nad tím, co se kolem nás poslední dobou děje. K státnímu svátku jsem odbočil jen proto, že právě dnes je a protože mě trochu mrzí nevědomost mých spoluobčanů.
Když se včera moje konverzace s kamarádkou po pár doušcích alkoholu začala stáčet ke globálním tématům a událostem, jež nás dennodenně překvapují na zpravodajských serverech, dospěli jsme k poměrně smutnému závěru. Pod vlivem všech těch sociálních a finančních hrůz, o kterých slýcháme prakticky pořád, jsme si uvědomili, že je vlastně hrozné přivést na tento svět děti. Vím, že to musí znít legračně (obzvlášť pokud mě osobně znáte), když se tady téměř jednadvacetiletý student svěřuje s tím, že by do tohoto „pokaženého prostředí“ nepřivedl potomka, ale vzpomeňte si, jaké to bylo za vás - ať už jste vyrůstali za komunismu nebo patříte do mojí generace.
Pamatujete snad, že byste slýchávali denně o vraždách, rasismu, znásilněních nebo finančních krizích? Já ne. Pro příklady bohužel nemusím chodit daleko, stačí se vrátit ke včerejším zprávám. Postiženého chlapce, jehož zasáhl záchvat ve chvíli, kdy opouštěl svůj domov, kolemjdoucí okradl, sebral mu klíče, vybílil byt a zmizel. Nejsem sto pochopit jednání takového člověka – nejenže by mě trápilo svědomí, kdybych tomuto chlapci už jen nepomohl, ale ještě ho okrást?!
Další zpráva: Dva naprosto bezproblémoví mladíci mého věku se rozhodli, že si zkusí zabít člověka, a v závěru se znalostí jména oběti pochlubili na síti Facebook. Nevím, jestli je to případ pro psychiatrickou léčebnu, jestli je to dopad násilí v hrách a televizi nebo prostě jen lidé absolutně ztrácejí ponětí o tom, co dělají.
Policisté konečně nalezli romského chlapce, jenž má zálibu v unikání ze všelijakých ústavů a po němž bylo vyhlášeno celostátní pátrání. Vysloužili si za to „nakládačku“ od jeho starších spolupříslušníků menšiny (nebo už většiny?). Existuje sice spousta anekdot směrovaných na neschopnost policie, avšak dostali jsme se už do fáze, kdy z ní nečiší ani kapička respektu?
Pokračujeme: Dluh Řecku se škrtne (Kdo ho škrtne nám? (při pohledu na tuto stránku mám skličující pocity)). Nerozumím ekonomii, netuším, jak to s oběživem funguje, ale i úplný idiot si musí uvědomovat, že dlužené peníze přeci nemohou někam zmizet, nelze je škrtnout. A vůbec, veškeré finance a krize s nimi spojené ve mně vyvolávají dojem, že se jedná jen o pouhou magii s čísly – odčítá se a přičítá se něco, co ve skutečnosti už ani neexistuje…
Myslím, že by se našla spousta dalších špatných faktů, se kterými se setkáváme každou chvíli. Trochu se začínám obávat, čeho se dočkáme za deset, dvacet nebo třicet let. Dostanu se vlastně někdy do důchodu? Kdy budu schopen vydělávat peníze, aniž bych jimi musel splácet svoje předešlé studium (bude-li zavedeno školné), hypotéku nebo dokonce státní dluh? Nestihne mě do té doby pobodat nějaký třináctiletý chlapec, jenž si bude chtít vyzkoušet, jaké je to vrazit kudlu mezi žebra? Hard to say…
Jsme v sociálně-finanční krizi a asi se z ní hned tak nevyhrabeme. Ale raději nebudu přemýšlet dopředu a začnu se soustředit na věci, které je třeba řešit teď :) Doufám, že jsem na vás svým zamýšlením nepřenesl negativní myšlenky.
Užijte si prodloužený víkend!
Líbí se Vám tento příspěvek?
Udělejte autorovi radost a přispějte komentářem nebo o něm dejte vědět i ostatním.