Po roce zas

Rok se s rokem sešel, Vánoce jsou zase za dveřmi a já stejně jako vloni, nebo dokonce víc, nevnímám jejich kouzlo. Nevím, jak se to stalo, že ze mě tak rychle vyprchalo, ale určitě je to škoda.

Docela závidím dětem, jež čekají na Ježíška, ládují se cukrovím a koukají na pohádky. Tohle všechno už jde nějak mimo mě, nejspíš proto, že mě a nejen mě hned po Vánocích čeká zkouškový maraton. Takže si narozdíl od dětí nepřeji hračky, elektroniku ani ponožky, ale stejně jako známý raději index plný podpisů.

Vánoční atmosféra je, ať už v komerční nebo přirozené formě, všude kolem nás, ale já si jí přesto nějak moc nevšímám. Asi nejvíc vánočně jsem se cítil minulý týden na koncertě u stromečku, který se jako každoročně konal na náměstí a byl doprovázen muzikou a vůní svařáku, medoviny, klobás a koblih. Možná že tam mi Vánoce trochu dýchaly na záda, když frontman účinkující kapely1 mimo jiné kladl lidem na srdce, o čem Vánoce jsou, a doprovázel to odpovídající poezií.
Uvidíme. Třeba se to zítra zlomí a já se konečně budu cítit vánočně...

Všem našim čtenářům přeji, ať na ně vánoční atmosféra taky konečně padne, pokud to ještě neudělala, a prožijí tak krásné svátky :)

Šťastné a veselé přejí

autoři blogu

 

1) Možná samotný název článku někomu připomněl nový vánoční singl kapely Loutky. Takže tady je :)

Líbí se Vám tento příspěvek?

Udělejte autorovi radost a přispějte komentářem nebo o něm dejte vědět i ostatním.