Dočkali jsme se virtuálních obchodů; komunikace, která se snaží být osobnější, ale paradoxně lidi stále více oddaluje; nebo všemocného "strýčka" Googlu, jak jej uživatelé s oblibou přezdívají, jenž pronikl i do našeho slovníku anglicko-českou zkomoleninou "vygooglovat".
Fráze "internet hýbá světem" ale začíná nabírat poněkud novější význam. Světem, společností a dokonce i médii totiž začíná vysloveně cloumat fenomén Facebook. Očekávat, že by někdo, kdo čte tento článek na internetu, nevěděl, co toto slovo znamená, by bylo asi směšné. Schválně, zkuste se zeptat Vašich známých (teď mám namysli především teenagery), kdo z nich ještě nemá účet na stránkách, jež Češi volně překládají jako KsichtKniha. Takových se asi mnoho nenajde. Určitě existují i tací, co odhalí mezi uživateli tohoto sociálním serveru své rodiče, tetu nebo dokonce i babičku.
Já osobně mám na Facebooku založen účet asi něco přes rok, prošel jsem si stádiem horlivého měnění statusů a nahrávání fotek, přidáváním se do všelijakých skupin apod. Tato horlivost mě však už opustila. Zrovna dnes mi ale na Zdi vyskočila informace, že pár mých přátel se připojilo ke skupině ?Jsme vděční za dětství bez internetu?, což mi připomnělo, že i já jsem bez něj vyrůstal. Co bez internetu, dokonce i bez počítače, a nijak mi nescházel. Neměl jsem potřebu přidávat si přátele na svůj pomyslný seznam a mít jich co nejvíce, vystačil jsem si s pěti fotkami za jeden rok (tehdy na obyčejném fotoaparátu) a nescházela mi ani možnost online chatování. Bohužel ale musím konstatovat, že mezi dnešními dětmi se už asi mnoho takových nenajde. A i kdyby našlo, svým způsobem by to pro ně bylo vlastně také špatně, jelikož by "nestačily" svým vrstevníkům.
Nicméně představa, že si děti v první třídě zakládají profil na Lide.cz a o půl roku později i na Facebooku (což je podle jeho podmínek neoprávněné) mě děsí. Jak moc ještě může klesat věk uživatelů počítače a internetu? Vždyť kolikrát hrají na počítači hry, aniž by ještě uměly číst! Bude-li trend internetu takto dál postupovat, můžeme se také dočkat toho, že malí caparti budou znát šťouchání jen z Facebooku, ve škole se budou omlouvat větou: "Honza psal na Facebook, že mu není dobře." a chodit se provětrat na vzduch budou pomocí "důmyslné" aplikace Farmville.
Je to trochu smutné. Dnes když se projdu po sídlišti, nenajdu jediné dítko na pískovišti a ani nikde jinde. I když jsou svahy, které jsem kdysi sjížděl s přáteli na bobech, pokryté sněhem, zejí dnes prázdnotou. Maximálně na nich potkáte starší paní, jež se rozhodla oprášit lyže… V době, kdy mladou generaci ještě ovlivňovali Dáda Patrasová, Kelly Family nebo Chip & Dale, jsem si nepřidával, ani neautorizoval přátele… I tak jsem s nimi trávil celé odpoledne venku a moje mamka mě musela v devět hodin večer téměř dotáhnout domů, abych se vůbec navečeřel. Dnes mohou maminky maximálně vytahovat kabel ze sítě…
Nesnažím se nijak pošpinit celkem dobré jméno Facebooku, vždyť i já v něm vidím jisté výhody a dokonce jsem toho názoru, že určité skupině lidí může sloužit jako dobrý komunikační prostředek nebo zdroj informací. Tou skupinou by ale neměli být lidé, potažmo děti, kteří ještě nepoznali sílu přátelství, lidské komunikace a podobných hodnot, a neví, že je mnohem lepší si s kamarádem popovídat osobně než přes okýnko chatovací místnosti. Přátelství přeci není o tom, kolik kamarádovi pošlete srdíček aplikací MyHearts, ale o tom, jak moc mu důvěřujete a že se na něj můžete spolehnout nikoliv v MafiaWars ale ve reálném životě…
Líbí se Vám tento příspěvek?
Udělejte autorovi radost a přispějte komentářem nebo o něm dejte vědět i ostatním.