Obvykle nemám ve zvyku vyjadřovat se nějak veřejně a písemně k politice. Jednoduše jí natolik nerozumím, a to ať už jde o tu vysokou nebo nižší na úrovni obcí. Tentokrát mi to ale nedalo. Jdu si tak kolem kruháče u Golema a najednou na mě ze zdi kouká tohle:
Změnu?! Zaslouží si změnu?! Co? Doteď jsem měl dojem, že v Domažlicích všechno parádně klape a že si vlastně moc není na co stěžovat. A ten dojem mi zůstal. Jestli je v Domažlicích něco, co akutně potřebuje změnit, rád bych se o tom dozvěděl. Takže neváhejte a napište mi. Já jsem pořád přesvědčen, že tady to funguje bezproblémově. Spíš mám pocit, že slogan vypuštěný Janem Látkou má za cíl jediné – dát prostor těm, kteří si na něco stežují často a rádi. ČSSD ale není jediná strana, která se ohání změnami.
Prvenství ji však nelze odepřít v oblasti podlézání. Asi všichni občané naší země už si tak nějak zvykli na to, že před volbami nastartuje většina stran své strategie pro zvýšení popularity. ČSSD v Domažlicích se do toho ovšem opřela s vervou. Aby vše působilo ještě směšněji a okatěji, rozjela tu pravou kampaň jen pár dní před volbami a velmi důkladně.
Nejdříve byla potřeba uspořádat akci, kde se budou bavit děti. Ty samozřejmě nepřijdou samy, ale se svými rodiči nebo prarodiči – ideální!
Být já dítětem, které se dostane do situace, jako je ta na obrázku, tak zdrhám. Jednak nemám rád klauny, a diskohrátkový Milan navíc taky nevypadá tak mile jako (svého času) Dáda Patrasová. Asi bych brečel. Ale ať nejsem zlý, dětem se nejspíš líbil (i když to vypadá, jakoby děvčátko na fotce říkalo: "Mami, už můžeme jít domů?")
Když už máme splněno u dětí a u rodičů, musí taky přijít řada na důchodce. A tak jsem se nemohl tento týden divit, když jsem procházel ulicí a slyšel vyřvávající dechovku. Nevěřil jsem tomu, že takhle vyhrává někdo v bytovce. A taky ne. Když jsem přišel před Konzum, spatřil jsem mini orchestr na plošince před vchodem, jak to tam pěkně rozjiždí. Zrak mi sjel o kousek níž a tam už se nacházela pěkně vystavená kandidátní listina. Nešlo o nic jiného než o svolávání důchodců z Kavkazu. Nejsem si jistý, zda šlo o komunisty nebo o sociální demokraty. Ale na tom tak úplně nesejde. O pár hodin později se objevil Jan Látka před obchodem na Palackém, kde z něj karafiáty a vlídná slova jen padala. Další den samozřejmě se svou rozdávačností pokračoval.
Jiný den v tomto týdnu jsem míjel náměstí, avšak jen na úseku mezi lékárnou Pod Věží a Enzzem jsem z pódia na náměstí slyšel pětkrát zakřičení: "Přijďte si sem k nám, budeme opékat, je to zadarmo!"
Já pořád tak nějak vkládám do naději do svých spoluobčanů, že nejsou tak naivní, jak si sociální demokraté (a i jiné strany) zřejmě myslí, a nenechají se uplatit hloupým karafiátem nebo bůhví čím jiným.
Koho teda budu volit?
Abych tu jen neplácal, měl bych se asi zmínit o mém favoritovi. Narovinu přiznávám, že důkladně jsem studoval program jen dvou organizací – ČSSD a Sdružení pro město Domažlice (SPMD). Důvod je jednoduchý – i po dvou volebních obdobích si SPMD zachovalo mé sympatie, naopak ČSSD mě vyloženě rozčilila svojí změnovou kampaní.
Když jsem se opakovaně díval na kandidátní listiny, bylo SPMD pro mě jasnou volbou. Na žádné kandidátce jsem totiž nenašel tolik lidí, které bych si jasně spojoval s činností a děním v Domažlicích – ať už jde o sport, vzdělání nebo kulturu. Vím, že tito lidé dělají pro Domažlice dlouho, dobře a rádi.
A proč mi vadí ČSSD?
- Nutí lidem prostřednictvím svých billboardu jakési potenciální špatné poměry v Domažlicích a pokouší se koupit si jejich hlas ubohými způsoby.
- Její přední představitel a aspirant na post starosty Jan Látka se vůbec nejméně účastnil jednání zastupitelstva (přibližně čtvrtinu promeškal) (zdroj: Domažlický zpravodaj 2014/X). Obecně vzato mi vadí, aby někdo vykonával pozici senátora i starosty současně.
- Ve svém volebním plátku naznačují, že současné vedení města pouze plácá hubou, ale nečiní nic.
- Jejich prioritou je přestavba bývalého pivovaru a návrat k tradici vaření piva, ačkoliv část pozemku pivovaru byla prodána společnosti Kaufland, právě když byla ČSSD ve vedení města.
Při psaní článku jsem se chtěl inspirovat na jejich oficiálních stránkách, ovšem moc jsem se nedozvěděl.
Jsem zvědav, jak se to v sobotu vyvine. Jen doufám, že do oranžova se barvit nebudeme a že i nadále Domažlice nebudou potřebovat změny.
Závěrem bych ještě něco vzkázal oběma zmiňovaným organizacím. Když už teda máte potřebu vydávat volební noviny, nechte si to prosím udělat od někoho, kdo tomu rozumí. Když jsem je četl, připadal jsem si občas, že máme rok 1990 a že typografie je zakázané slovo.
Běžte volit! :)
Líbí se Vám tento příspěvek?
Udělejte autorovi radost a přispějte komentářem nebo o něm dejte vědět i ostatním.